Jdi na obsah Jdi na menu
 

Blansko

Blansko je okresní město v Jihomoravském kraji. Leží v údolí řeky Svitavy, 19 km severně od Brna. Blansko má nadmořskou výšku 276 m. Větší část města se rozkládá 254px-blansko_-panorama-.jpgve svahu nad levým břehem Svitavy. Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a v roce 2010 zde žije 21 018 obyvatel.Toto je znak Blanska.A vedle vidíme pohled na okresní město Blansko.

 

 

 

 

Historie

 

 

První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a pochází z roku 1136. Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako léno. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad Blansek, ležící východně od Blanska.Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na protější straně řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Skála z Doubravky odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631-1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K významnému rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno - Česká Třebová, která bylo slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.Blansko z městyse na město povýšil císař František Josef I. teprve roku 1905. V tomto roce byl sepsán pamětní list, který popisuje poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Blansko mělo v té době 417 domů s 3350 obyvateli a bylo rozvinutým průmyslovým městem. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce a které zaměstnávaly 2000 dělníků. Dalším závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek, která zaměstnávala 400 dělníků a továrna firmy Carl Mayers Söhne, zabývající se výrobou hliněných kamen a šamotového zboží a zaměstnávající 120 dělníků. Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojína bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a další. Roku 1911 založil v Blansku ing. Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi; roku 1945 byla tato továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si Blansko zachovalo svůj převážně průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese znatelně poklesl.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář