Jdi na obsah Jdi na menu
 

Znojmo

Znojmo je město s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 55 km jihozápadně od Brna a 75 km severozápadně od Vídně. Hranice Rakouska probíhá 8 km od města. V roce 2010 zde žilo téměř 35 tisíc obyvatel. Je druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní části Moravy.

Až do roku 2000 bylo Znojmo okresním městem správního okresu Znojmo, který se nyní vztahuje pouze na oblast soudnictví. Za Rakouska-Uherska a za první Československé republiky bylo do roku 1928 také město statutární.znojmo.jpeg

Historie

Slibný rozmach města umrtvila první světová válka. Při rozpadu Rakousko-Uherska na podzim 1918 se Znojmo stalo centrem separatistického regionu Německé jižní Moravy, který se vzepřel připojení k nově vzniklému Československu a s odovoláním na Wilsonem deklarované právo sebeurčení vyhlásil sounáležitost s Německým Rakouskem. Teprve vojenskou intervencí 16. prosince 1918 bylo Znojmo s okolím obsazeno československými jednotkami. Následoval mohutný příliv českého úřednictva do města a s tím související odchod části Němců, zejména z řad inteligence. Tím byla dosavadní majorita Němců ve městě vyrovnána na poměr 1:1. V roce 1920 byl starostou města zvolen první Čech - Dr. Josef Mareš. Díky jeho uvážlivé politice širokého koncensu se podařilo soužití mezi oběma národnostmi ve městě udržet v klidných mezích. Rozvoj města v meziválečném období byl i nadále díky masivní výstavbě obytných domů dynamický, přesto se město začalo poprvé ve své historii potýkat se syndromem města na perfiferii. Vznik celní hranice mezi ČSR a Rakouskem, redukce provozu na Severozápadní dráze a další centralistická opatření pražské vlády do značné míry omezily vývoz tradičních znojemských komodit do rozlehlé spádové oblasti v okolí Vídně a přispěly ke zchudnutí značné části obyvatel Znojma. Tento aspekt přispěl k silné radikalizaci německého obyvatelstva, zejména po vzniku Sudetoněmecké strany.Mnichovskou dohodou z podzimu 1938 bylo Znojmo připojeno k hitlerovské Třetí říši. To vyvolalo exodus značné části českého a židovského obyvatelstva ze Znojma do okleštěného zbytku republiky. Židovská synagoga byla uzavřena a později zbořena. S koncem druhé světové války na jaře 1945 bylo Znojmo poškozeno několika nálety sovětských a amerických bombardérů. Přímý zásah dostala budova staré radnice, velké škody utrpělo vlakové nádraží. Německá branná moc město opustila těsně před příchodem Rudé armády (8. května 1945). S příchodem Sovětů a obnovením československé státní moci došlo k divoké fázi odsunu německého obyvatelstva z města. První vlaky po obnovené trati z vnitrozemí přivážely stovky českých novousedlíků. Později, ve fázi organizovaného odsunu, bylo německé obyvatelstvo internováno v prostoru nuceného pracovního tábora na Pražské třídě. Ve městě také v letech 1945-1948 zasedal mimořádný lidový soud. Během vlakových transportů v roce 1946 bylo odsunuto do amerického okupačního pásma v Německu na 15 tisíc znojemských Němců. Nové obyvatelstvo přicházelo zejména z oblasti Českomoravské vrchoviny a také z Hané, Valašska a Slovácka. Jednalo se o největší etnickou proměnu v dějinách města od 13. století.V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězila ve Znojmě na celé čáře kandidátka Komunistické strany Československa. Po komunistickém převratu v únoru 1948 došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem. Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem, "hrází proti imperialismu".


 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář